Většinu seniorské kariéry strávil v NHL, kde v týmech Boston Bruins a Chicago Black Hawks odehrál 12 sezón. Celkovou porci 657 zápasů v základní části rozdělil mezi tyto týmy tak, že za Boston nastoupil v 631 zápasech (264 gólů + 624 asistencí) a za Chicago v 26 (6 + 21).

NHL

26. listopadu 1975 překonal Andyho Bathgata a s 624 asistencemi se dostal na deváté místo historické tabulky nahrávačů NHL. Z této pozice, kterou v současnosti drží Steve Yzerman, však byl postupem času sesazen a nyní již nefiguruje ani v první desítce. Na klubové úrovni je třetí v historické tabulce nahrávačů a šestý v historické tabulce kanadského bodování Bostonu Bruins.

V letech 1970 a 1972 vyhrál s Bostonem Bruins dva Stanley Cupy. V prvním případě porazili ve finálové sérii 4:0 na zápasy tým St. Louis Blues, v druhém pak 4:2 na zápasy tým New Yorku Rangers. Z individuálních ocenění získal třikrát (v letech 1970, 1971 a 1972) Hart Trophy pro nejužitečnějšího hráče, jednou (1967) Calder Trophy pro nejlepšího nováčka, osmkrát (1968, 1969, 1970, 1971, 1972, 1973, 1974 a 1975) James Norris Trophy pro nejlepšího obránce, dvakrát (1970 a 1975) Art Ross Trophy pro nejproduktivnějšího hráče, jednou (1975) Ted Lindsay Award pro nejužitečnějšího hráče podle NHLPA a dvakrát (1970 a 1972) Conn Smythe Trophy pro nejlepšího hráče play off.