Guy Lafleur

Většinu seniorské kariéry strávil v NHL, kde odehrál 17 sezón. Postupně zde vystřídal týmy Montreal Canadiens, New York Rangers a Quebec Nordiques. Nejvíce zápasů (961 v základní části) odehrál za Montreal a připsal si v nich 1246 bodů za 518 gólů a 728 asistencí.

NHL

20. února 1991 překonal Johna Bucyka a s 556 góly se dostal na sedmé místo historické tabulky střelců NHL. Z této pozice, kterou v současnosti drží Phil Esposito, však byl postupem času sesazen a nyní již nefiguruje ani v první desítce. Na klubové úrovni je první v historické tabulce kanadského bodování, první v historické tabulce nahrávačů a druhý v historické tabulce střelců Montrealu Canadiens.

V letech 1973 (ve finálové sérii porazili tým Chicaga Black Hawks 4:2 na zápasy), 1976 (Philadelphii Flyers 4:0), 1977 (Boston Bruins 4:0), 1978 (Boston Bruins 4:2) a 1979 (New York Rangers 4:1) vyhrál s Montrealem Canadiens pět Stanley Cupů. Z individuálních ocenění získal dvakrát (v letech 1977 a 1978) Hart Trophy pro nejužitečnějšího hráče, jednou (1978) Maurice Richard Trophy pro nejlepšího střelce, třikrát (1976, 1977 a 1978) Art Ross Trophy pro nejproduktivnějšího hráče, třikrát (1976, 1977 a 1978) Ted Lindsay Award pro nejužitečnějšího hráče podle NHLPA a jednou (1977) Conn Smythe Trophy pro nejlepšího hráče play off.